Jdi na obsah Jdi na menu
 


S větroněm na svahu a na rovině

1. 3. 2013

 

modelar-1968-07-008--2-.jpg

Všeobecně je známo , že na rovině se projevuje vliv tření  vzduchu o povrch země. Těsně při zemi je rychlost větru nulová a  s rostoucí výškou rychlost větru přibývá. ( obr. 1)
modelar-1968-07-008--3-.jpgMěříme li rychlost větru anemometrem ve výšce 2 metry nad zemí naměříme například 8m/sec ,  ve výšce 5 metrů fouká vítr již rychlostí 10 m/sec a ve výšce nad 100 metrů dosahuje již jeho rychlost přes 15 m/sec. Startujeme li na celé délce vlečné šňůry  může být rychlost větru ve výšce dvojnásobná, než je tomu při zemi. Na rovině, kde nejsou překážky, vane vítr  ve všech výškách rovnoběžně se zemí, neuvažujeme li termiku. Ale na kopci jsou jiné poměry. Blízko svahu vane vítr téměř rovnoběžně se svahem,   tedy šikmo vzhůru. Nad hřebenem kopce dochází ke zhuštění myšlených proudnic a proto je zde také rychlost větru větší ( obr 2 ) Nad hřebenem naměříme tedy větší rychlost větru, než odpovídá stejné výšce nad okolní krajinou.
Plachtí li model ve vznosném poli větru nad svahem, pohybuje se v šikmém proudu vzduchu. Je li svislá složka větru větší než klesavost modelu, stoupá model rozdílem rychlostí  Vs – Vś ( obr.3 )  Je li sklon svahu 1: 3 což je sklon strmějšího kopce dosahuje svislá složka i se ztrátami  téměř jedné třetiny rychlosti větru. Fouká li vítr rychlostí 10 m/sec  je svislá složka asi 2,5 m/sec. modelar-1968-07-008--4-.jpgNyní se podíváme na rychlostní poláru modelu.  Na obrázku 4 je příklad  rychlostní poláry větroně . Na vodorovné ose je vynesena rychlost letu , na svislé ose je jeho klesavost při dané rychlosti letu. Řídíme li model tak, aby letěl rychlostí 10 m/sec  je jeho klesavost 0,7 m/sec ( Bod A na rychlostní poláře ) Větroň stojí vzhledem k zemi na místě a stoupá rychlostí : Vs – Vś  = 2,5 – 0,7 = 1,8 m/sec. Potlačíme li model výškovým kormidlem tak , aby nestoupal, ale letěl ve stejné výšce vůči zemi, dostaneme se na rychlostní poláře do bodu B. Klesavost modelu je nyní 2,5 m/sec  a je rovna svislé složce větru nad svahem. Vodorovná rychlost modelu je nyní  16 m/sec  Výsledkem je to , že model nestoupá ale letí  dopředu rychlostí  vzhledem k zemi  V vod´ - V vod = 16 – 10 = 6 m/sec.
modelar-1968-07-008--5-.jpgPoletí li   větroň stejnou rychlostí nad rovinou, kde vítr vane rovnoběžně se zemí rychlostí 10 m/sec  a svislá složka je tedy rovna nule, bude větroň klesat rychlostí 2,5 m/sec  a bude postupovat proti větru  vzhledem k zemi také rychlostí  6 m/sec . Jeho klesavost 2,5 m/sec je však již značně velká  a model rychle ztrácí výšku.  Jeho klouzání vůči zemi je  2,5 : 6 což je 1: 2,4  což je úhel klouzání velmi špatný. Z toho důvodu je rychlost 16 m/sec ( = 58 km/hod ) u  tohoto modelu letícího nad rovinou nepoužitelná , zatím co nad svahem v poli stoupajícího proudu vzduhu je tomu naopak.
Zdroj : Modelář 7 / 1968  

modelar-1968-07-008--6-.jpg